11. listopadu 2009

Nadýchněte se prosím: Filomena Borecká v Galerii Havelka Praha


Nad uměním je třeba přemýšlet a procvičovat fantazii. Takže teď nebudu citovat to, co mi udává o této výstavě a záměrech autorky katalog - ale nejprve se nechám vést vlastní představivostí: napadají mě jména: Kokony a pavoučnice. Vlásečnice a Zámotky duševního bource....Tak nějak totiž vypadají práce na papíře s tužkou nebo pastelkami a barevnými tužemi Filomeny Borecké. A jak byste nakreslili svoji duši vy?, mohl by pak znít domácí úkol. O tom to totiž právě je - autorka svou duši totiž vidí právě takhle. Maličká výstava se jemnuje prÚNIKY a máte to tam - vzájemné vlévaní se a splývání nitek (co se všechno v duši neděje!) ale přesto k úplnému splynutí nedochází, vlákna si i přes spojení zanechávají svoji strukturu a "vlastní hlavu"...

Autorka průvodních slov v katalogu zmiňuje ne náhodou inspiraci krkonošským spiritualismem (když už jsme u toho - v Nové Pace je možno shlédnout obrázky "médií" - tj. díla osob, které jsou schopné přivolávat duchy), což znamená jakousi vizualici neviděného, vnitřního, představovaného (co uvidíte, když zavřete oči? je duše hmota? pokud ano, tak jak je strukturovaná - jak vypadá - ano, všechny tyto otázky si můžete klidně klást.). Ještě než jsem si to přečetla v katalogu, měla jsem podobný dojem. (Filomena podle všeho ale duchy asi nevyvolává, ačkoliv už to jméno předurčuje k takovým věcem.)

Práce s dechem

Co mě však ohledně tvorby představovaných děl zaujalo, byla informace o využití rytmu dechu - nádechu a výdechu při jejich vzniku - jak uvádí katalog (a zde již budu citovat): "Výdechem se vydáváme, nádechem přijímáme, při napětí dech zatajujeme, zrychlujeme jej při vzrušení, odedechujeme úlevou, nadechujeme se k činu ... Některé kresby autorky tak vznikaly výhradně při nádechu a výdechu, kterým F.B. podvolovala své tvůrčí gesto, pohybovala se v jejich rytmu." Je to ve své podstatě práce s neviditelnou energií. Napadlo by to takhle někoho?

Na stěnách stejně malé galerie je jen pár obrázků, víc se ale najde v katalogu přičemž se jedná o originály ve formátu A4, které si člověk může rovnou zakoupit (docela jsme váhala - mám investovat do mladého umění nebo ne? Třeba udělám chybu, když ne a Filomena bude jednoho dne slavná a já naštvaná). Dívám se po stěnách a víc se mi asi líbí šedá tužka, než barevné pastelky (ačkoliv duši bych předpokládala barevnou, aspoň převážně) - tužka si však lépe rozumí s tenkými čarami, dá se tónovat a zesilovat, možná, že je - z čistě technického hlediska a skrz představu díla zarámovaného a visícího u mě doma - jaksi uplatnitelnější, možná noblesnější...Jenže jsou převážně většího formátu - viz foto. Jedno místo na stěně je dokonce prázdné, dílo bylo zakoupeno. Přítomná paní galeristka je milá a vstřícná, škoda jen, že prostor je tak malý.

Banka dechů

Později v kavárně listuji zakoupeným katalogem (za 50,-Kč opravdu kvalitních 20 stran s mnoha reprodukcemi - to se tak často nevidí ani ve velkých galeriích) a nacházím též fotografie pískovcových objektů, které vytesala Filomenina ruka. Protože částečně pochází z Hořic a protože maminka je též sochařka (Ellen Jilemnická), tak se ani nedivím (pokud nevíte co znamenají Hořice - nachází se zde známá sochařská škola. Nechce se věřit - zvlášť při pohledu na ohromný kus obdělaného pískovce, ale tu školu Filomena absolvovala). Autorka úvodních dat v katalogu i v případě pískovcových objektů upozorňuje na jejich spojitost s dechem:"...zachycují moment nádechu a výdechu, jsou naduté vzduchem, nebo ho naopak vypouštějí. Vykazují barokní dynamiku." S tím by se dalo souhlasit.

Aby toho nebylo ohledně dechu a věcí s tím spojených málo - Filomena také sbírá dechy, laicky řečeno. Můžeme se divit, či nesouhlasit, ale to je prakticky vše, co s tím můžete dělat - slovy klasika řečeno. Jak víte, dneska je možné všechno a konceptuální umění je svérázné (vzpomenu-li si na dílo jednoho umělce, který se vykálel do prostor galerie, jiný dokonce svůj exkrement prodával a další nevystavil nic jako objekt - je sbírání dechů činnost vcelku milá). Dechová banka Phrenos vzniká v Paříži ve spolupráci se sociology (to by mě celkem zajímalo, ale nemám zatím více informací).

Fenomén Filomena

Co mě ovšem na výstavu Filomeny Borecké přivedlo, nebyla a priori fascinace dechem, ale její tatínek (filosof a teoretik humoru, Vladimír Borecký). Patřil totiž k pedagogům vyučujícím na našem ústavu (FFUK, katedra kulturologie - ačkoliv je třeba dodat, že jeho hodin jsme se spíš báli; studijní texty nebyly snadné, ale např. Legenda o Hronu je poměrně zábavná - Hron je něco jako český Cimrman). Píšu patřil, protože letos v únoru zemřel. Byla jsem tehdy na pohřbu ve Strašnicích, potkávala kolegy spolužáky, pedagogy a taky jsem viděla záda Filomeny - s černým kloboučkem na hlavě. Bylo to velmi šik - už tehdy jsme věděla, že žije a tvoří ve Francii, v Paříži, jenže ten klobouček měla na hlavě, když se loučila s tatínkem a to asi nebylo právě veselé. Dneska si vyčítám, že jsem jí nešla kondolovat, připadalo mi to tenkrát hloupé, protože už tehdy mě zajímala. Aspoň už pro to jméno. Kdo by se dnes jmenoval Filomena?To jméno - to totiž bylo jediné, co jsme o Filomeně věděla nejdřív (vůbec ne to, že je to umělkyně) a to díky našim "ukecaným" pedagogům.

V 70. letech (Filomena je ročník 1977, jak uvádí katalog)bylo totiž řádně riskantním kouskem protlačit mezi ty všechny fádní Jany, Věry a Lucie jméno Filomena. "Říkali jsme Vladimírovi, že se zbláznil", vyprávěla nám na hodině jedna naše pedagožka (probírali jsme sociologický výzkum a nějak jsme se dostali k neobvyklým jménům a k jejich nositelům - jak takové jméno pak dokáže udělat ze života peklo atp.). Na matrice se podle všeho ošívali řádně, ale měli smůlu - podle starých českých kalendářů Filomena existuje a ještě slaví 11. srpna svátek. Zjevně to prošlo (stejně jako později jméno Felix u syna). Filomena je Filomenou a mimo jiné si myslím si, že by tohle pěkné staré české jméno mohlo třebas prolomit převahu všech těch Terezek a Natálek, i když ne zas tak moc - protože každá Filomena je a měla by být vyjímečná .

Výstava prÚNIKY končí 19.11. Takže dilema: mám si tam zajít koupit jeden výřez z duše, nebo nemám?

http://www.yboo.net/filomenaborecka/download/FilomenaBorecka.pdf